Když cestování nesvědčí duši
Dlouhé hodiny strávené na cestě, strach z létání, kulturní šok, časový posun, změna zavedených návyků, únava, dehydratace, přemíra alkoholu či experimentování s drogami. Na rozvoji psychických poruch se při cestování může podílet řada faktorů, a to i u dosud zdravých jedinců. Paradoxně důležitou roli představuje také samotná destinace. Podle současných doporučení by jedinci s diagnostikovanou duševní poruchou například měli preferovat destinace bez výraznějších časových posunů. Zvýšené riziko rozvoje psychických poruch se ale přímo pojí i s některými lokalitami, z nichž některé mohou být pro Evropana úsměvné.
- Věděli jste například, že pařížský syndrom je označením pro přechodnou psychickou poruchu s bludy a halucinacemi, která byla zaznamenána především u japonských turistů kvůli tomu, že jejich idealizovaný obraz francouzské metropole neodpovídal realitě? Obdobně existuje také florentský či jeruzalémský syndrom, což jsou psychické poruchy charakterizované kontaktem s uměním, respektive náboženstvím.
Příprava je základ
- Pokud trpíte duševní poruchou, měli byste před cestou kontaktovat svého ošetřujícího psychiatra nebo praktického lékaře a probrat s ním důležité detaily cesty, včetně vystavení souhrnné zdravotní zprávy pro případ potřeby v zahraničí.
- Před cestou je určitě doporučeno uzavřít cestovní pojištění, které by mělo v případě potřeby zahrnovat také ambulantní ošetření či hospitalizaci pro zhoršení duševní poruchy. Psychické nemoci bývají často ve výlukách pojištění nebo musí být dlouhodobě stabilizované, tak se na raději v pojišťovně důkladně zeptejte.
- Při cestování je důležité vyvarovat se požívání alkoholu, dbát na dostatečný pitný režim, relaxaci a spánek.
- Při cestách přes několik časových pásem můžete požádat svého lékaře o předepsání melatoninu, hormonu spánku určeného k přechodné léčbě takzvané pásmové nemoci.
- Samozřejmostí je i dostatečná zásoba pravidelně užívaných léků pro případ prodloužení cesty nebo jejich ztráty.
Není kam spěchat
V dnešní době je trendem pořád někam spěchat a nic nestíhat. Cestování by ale mělo být synonymem pro odpočinek a relaxaci, což u lidí s duševními poruchami platí dvojnásobně. Kromě toho, že je potřeba všeho užívat s mírou, a to včetně alkoholu a jídla, je vhodné nikam nespěchat a na každý den plánovat spíše méně než více aktivit. Důležité je také dělat věci podle toho, jak se budete cítit. Když už nic jiného, tak alespoň cestování a dovolené by měly být určitou oázou klidu v dnešním stresujícím světě.
(holi)
Zdroje:
https://wwwnc.cdc.gov/travel/page/mental-health
https://www.psychiatrictimes.com/view/travel-serious-mental-illness
