Mor

Původcem moru je bakterie Yersinia pestis. Zdrojem nemoci jsou hlodavci, zejména krysy, ale také hraboši, sysli či psouni. Na člověka se onemocnění přenáší prostřednictvím blech. Rozvojové země hlásí ročně stovky až tisíce případů, jednotlivé případy nebývají vzácností ani ve vyspělých zemích.

Inkubační doba

Inkubační doba je 2–7 dnů.

Projevy a průběh nemoci

Obraz nemoci závisí na vstupní bráně bakterie do organismu. Nejčastější je bubonická forma neboli dýmějový mor. Vzniká po poštípání člověka infikovanou blechou. Onemocnění začne náhlou horečkou se zimnicí a třesavkou, zchváceností a bolestmi hlavy. Během hodin dochází k bolestivému zduření spádových mízních uzlin, nejčastěji v třísle, podpaží nebo na krku. Zanícené uzliny získávají charakteristickou černou barvu. Odtud vychází alternativní název nemoci – černý mor. Uzliny jsou velmi bolestivé, postupně prohnisají skrze kůži a přispívají k dalšímu šíření nemoci, jelikož obsahují vysoké množství yersinií. Vdechnutím kapénkové infekce dochází ke vzniku plicní formy nemoci. Ta se projeví těžkým zápalem plic s rozpadem plicní tkáně. Závažná situace nastává v případě rozsevu bakterií krevním řečištěm, postižený umírá na selhání vnitřních orgánů.

Léčba

Léčba spočívá v podávání antibiotik. Neléčené onemocnění končí až ve 100 % případů smrtí, nejhorší prognózu má plicní forma moru. Základem prevence je vyhýbat se oblastem s výskytem moru. Doporučuje se užívat repelenty, aby se zabránilo přenosu infekce pomocí blech. Očkování existuje, ale poskytuje krátkou a omezenou ochranu, a proto se využívá pouze pro očkování pracujících v rizikových oblastech.