Vzteklina

Onemocnění vyvolává virus vztekliny. Světová zdravotnická organizace ročně eviduje kolem 55 000 úmrtí na vzteklinu, zejména v zemích Afriky a Asie. Velkou část tvoří nemocní pokousaní vzteklým psem. Přenos nemoci se děje nejčastěji kontaminovanou slinou vzteklého zvířete. V oblastech, kde se neprovádí očkování psů, tvoří hlavní zdroj nemoci. Přírodním zdrojem však jsou i divoce žijící šelmy (liška, vlk, jezevec, šakal aj.) a netopýři. Virus se nejprve pomnoží v místě kousnutí a po řadě dní až měsíců postupuje podél nervových vláken do centrálního nervového systému.

Inkubační doba

Inkubační doba může činit 9 dní až 19 let, většina jedinců onemocní do 90. dne od pokousání.

Projevy a průběh nemoci

Nemoc začíná teplotou, slabostí, bolestmi hlavy či nechutenstvím. Dotyční jedinci často cítí bolest a pozorují zvýšené pocení v okolí infikované rány. V průběhu několika dalších dnů dochází k záchvatům halucinací, zmatenosti, typický je strach z vody a křeče polykacích svalů. Poté se objevují obrny nervů, stav může přejít do vzniku bezvědomí.

Léčba

Léčba vztekliny neexistuje. Rozvinuté onemocnění je vždy smrtelné.

Očkování se doporučuje všem cestovatelům, kteří plánují pobyt v zemích, kde vzteklina stále představuje výrazné nebezpečí. Očkuje se třemi dávkami v následujícím rozestupu: první dávka se aplikuje ve zvolený den, druhá dávka se aplikuje za 7 dní a třetí dávka se aplikuje za 28 dní po první dávce. První posilovací dávka se aplikuje za 12 měsíců po třetí dávce. Další přeočkování je každých 5 let. Očkování má velký význam i v samotné léčbě. K zabránění rozvoje smrtelných příznaků vztekliny se očkuje ihned po kousnutí divokým zvířetem s rizikem vztekliny.