Onemocnění vyvolává virus hepatitidy D. Ten pro svůj přenos a množení potřebuje již vzniklou infekci virem hepatitidy B. Infekce se přenáší skrze krevní řečiště, především transfuzemi krve a krevních derivátů nebo užíváním nitrožilních drog. Sexuální přenos je poměrně vzácný. Onemocnění se vyskytuje po celém světě, vyšší riziko nákazy hrozí v jihoamerických zemích, v oblasti Středomoří, v Rumunsku a některých částech Afriky.
Inkubační doba se většinou udává v rozmezí 4–7 týdnů.
Současná infekce virem hepatitidy D a B je poměrně příznivá, do chronického stadia dospívá pouze malá část nemocných. V případě infekce nasedající na již přítomnou hepatitidu B je situace poněkud horší. V tomto případě dochází k rozvoji akutní hepatitidy, která může skončit selháním jater. Často také dochází k urychlení rozvoje jaterní cirhózy.
Očkování proti virové hepatitidě B chrání i před infekcí virovou hepatitidou D.