Leptospiróza

Leptospiróza je skupina bakteriálních nemocí vyvolaných bakteriemi rodu Leptospira. Leptospirózy se vyskytují v řadě oblastí po celém světě, v mírném pásu jejich výskyt stoupá v pozdním létě, v tropických oblastech zejména v období dešťů. Zdrojem nákazy jsou hlodavci a jiní malí savci. K přenosu nákazy dochází po přímém i nepřímém kontaktu s močí nebo tkáněmi infikovaných živočichů. Leptospiry pronikají do organismu oděrkami v kůži nebo neporušenými sliznicemi. Prostřednictvím krve putují do orgánů lidského těla, hlavním cílovým orgánem jsou ledviny.

Inkubační doba

Inkubační doba je 5–14 dnů.

Projevy a průběh nemoci

Průběh onemocnění kolísá od bezpříznakových nákaz po velmi závažné formy nemoci. Nejčastější formou je žňová neboli blaťácká horečka. Ta nejčastěji připomíná chřipku. Přítomny jsou horečky, bolesti hlavy, třesavky, nechutenství, bolesti břicha a svalů. Po 5–7 dnech nemoc většinou odezní, u menší části nakažených však pokračuje do druhé fáze, jež se projevuje zánětem mozkových blan, intenzivními bolestmi svalů a zánětem spojivek. Prognóza této formy je příznivá. Druhá forma nemoci se nazývá Weilova choroba. Pro ni je typická přítomnost žloutenky, selhání ledvin a krvácení do kůže, sliznic či centrálního nervového systému. Prognóza této formy je nejistá.

Léčba

Základem léčby je podávání antibiotik, těžší formy nemoci vyžadují hospitalizaci na jednotce intenzivní péče. Očkovací látka v současné době neexistuje. Prevencí je vyvarování se styku s kontaminovanou vodou a rizikovým prostředím.