Dětská obrna

Původcem dětské obrny je poliovirus. Zdrojem onemocnění je pouze infikovaný člověk. Přenos probíhá fekálně-orální cestou, vzácněji i kontaminovanými potravinami a vodou. Nakažený člověk vylučuje virus masivně stolicí již několik dní po nákaze. Onemocnění se povedlo téměř vymýtit, v současné době se tak nachází pouze v několika rozvojových zemích, zejména v Afghánistánu a Pákistánu. Vstupní bránou infekce je sliznice zažívacího traktu.

Inkubační doba

Inkubační doba nemoci je 9–12 dní.

Projevy a průběh nemoci

V 90–95 % případů probíhá nákaza zcela bez jakýchkoliv klinických příznaků. Ve zbývajících případech dochází ke vzniku horečnatého onemocnění s nevolností, zvracením a celkovou únavou. Pouze u asi 0,1–1 % nakažených dojde ke vzniku typického obrazu nervových obrn. Tato forma nemoci se vyskytuje především u osob, které byly v inkubační době vystaveny větší zátěži. Většinou dochází k obrně jedné z dolních končetin, vzácněji k obrně dvou, tří nebo čtyř končetin. Často jsou současně postiženy i šíjové a zádové svaly. Postižené svaly jsou nejprve tuhé a bolestivé, později dochází k jejich ochabnutí a svalovému úbytku.

Bez rehabilitace dochází ke vzniku deformit končetin i páteře. Může dojít i k postižení hlavových nervů, což přináší závažnou komplikaci v podobě ochrnutí hltanu, hrtanu či poruchy dechového centra.

Léčba

Léčba se zaměřuje pouze na příznaky onemocnění. V akutním stadiu je potřeba dodržovat naprostý fyzický klid. Další terapie spočívá především v rehabilitaci postižených svalů.

Očkování proti dětské obrně je součástí povinného očkovacího kalendáře. Základní očkování se podává ve 3 dávkách v intervalu 1 až 2 měsíců. První přeočkování se provádí po 3 letech od první dávky. Druhé přeočkování se poté aplikuje za dalších 5 let po prvním. Za plné očkování se považuje až aplikace pěti dávek očkovací látky. Cestovatelé nad 30 let věku by měli očkování znovu podstoupit v případě výpravy do rizikových zemí.