Hepatitida C

Onemocnění vyvolává virus hepatitidy C. Virus se přenáší skrze krevní řečiště. Riziko infekce přináší transfuze krve a krevních derivátů, nitrožilní aplikace drog, společné sdílení předmětů (zubní kartáčky, holicí strojky aj.) a pohlavní styk. Nebezpečí přenosu infekce sexuální cestou z infikovaného muže na ženu je asi třikrát vyšší než naopak. Poměrně vzácně dochází i k přenosu infekce z matky na plod. Infekce je nejčastější v Africe, Jižní Americe a jihovýchodní Asii, ale vyskytuje se celosvětově.

Inkubační doba

Inkubační doba je 15–180 dní.

Projevy a průběh nemoci

Akutní forma onemocnění probíhá velmi mírně nebo zcela bez příznaků. Typický průběh s přítomností žloutenky je jen asi ve 20–25 % případů. Nemoc v drtivé většině případů přechází do chronického stadia. Chronické stadium hepatitidy C taktéž bývá bez jakýchkoliv příznaků a na onemocnění se přijde až v souvislosti s rozvojem jaterní cirhózy nebo zhoubného nádoru jater.

Léčba

Léčba akutní formy nemoci se zaměřuje pouze na potlačení příznaků. Chronická forma se léčí kombinací antivirotik, v případě pokročilého poškození jaterní tkáně je jedinou možností transplantace jater. Během 10–20 let dochází k rozvoji cirhózy přibližně u 20 % nemocných. Účinná vakcína zatím není k dispozici, a tak je jedinou možností prevence v podobě dodržování zásad chráněného pohlavního styku, vyvarování se nitrožilních drog a kontaktu s krví.