Deštné pralesy jsou starší než lidstvo samo. Přímo překypují nádhernými scenériemi, pestrobarevnou květenou a roztodivnými zvířaty. Bujná vegetace však skrývá i mnohá nebezpečí. Jedovaté rostliny, divoké šelmy či infekční nákazy mohou způsobit problémy nejednomu cestovateli.
Deštné pralesy představují díky své vysoké teplotě a vlhkosti ideální půdu pro množení různých mikroorganismů. V rovníkových oblastech tak můžeme narazit na široké spektrum infekčních původců z řad virů, bakterií i parazitů. Statisticky nejčastější nemocí je cestovatelský průjem, který však naštěstí nebývá závažnou komplikací. Střevní nákazy vznikají hlavně pozřením infikované vody nebo potravy. Dokonce i relativně „čisté“ jídlo však obsahuje celou řadu mikroorganismů, na které není imunitní systém cestovatele zvyklý. Výsledkem jsou pak průjmy, horečky a bolesti břicha. Prevencí je pít výhradně balenou vodu a v případě potravin dodržovat základní cestovatelskou zásadu: uvař to, upeč to, oloupej to, nebo na to zapomeň! Deštné pralesy jsou však i domovem velkého množství hmyzu. Například komáři ročně způsobí asi 200 milionů případů malárie. Krev sající hmyz však přenáší i další závažné choroby, mezi něž patří horečka dengue, žlutá zimnice nebo západonilská horečka.
Nezapomínejte na rozmary počasí
Další nebezpečí deštných pralesů představuje samotné klima a místní počasí. Pokud se sem chystáte na návštěvu, nejprve si zjistěte, kdy v cílové destinaci probíhá období dešťů. Například v amazonském deštném pralese trvají silné vydatné deště od října do května, situace je však nejhorší v březnu a dubnu. Vydatné srážky totiž zvyšují hladiny řek a způsobují záplavy, ale také sesuvy půdy. Dlouhodobý pobyt ve vlhku navíc může usnadnit rozvoj infekce na dolních končetinách, která může dospět až do stadia gangrény. Nohy je tak třeba neustále udržovat alespoň v relativním suchu. Veškeré vodní toky mohou být zdrojem parazitární infekce.
Nebezpečná fauna a flóra
Jistě není třeba zdůrazňovat, že tyto pralesy jsou domovem divokých šelem, jedovatých živočichů i rostlin. Není však třeba mít zbytečné obavy. Drtivá většina zvířat se totiž vyhýbá kontaktu s člověkem. Na frekventovaných turistických stezkách je tak nebezpečí minimální. Cestovatelům se ovšem v zájmu jejich bezpečnosti nedoporučuje opouštět vyznačené cesty.
- V okolí stezek tak největší hrozbu představují hadi, pavouci a hmyz. Pro tento případ je dobré s sebou nosit hůl nebo delší klacek, kterým můžete při cestě bušit o zem. Šířící se zvuk zažene většinu zvířat ve vašem okolí.
- Také se nedoporučuje sbírat ovoce rostoucí na stromech, protože se ve větvích často skrývají hadi.
- Obdobné omezení platí i pro sezení nebo ležení na holé zemi, kterým riskujete pokousání divokým hmyzem.
Podrobná doporučení vydají na celého cestovatelského průvodce. Berte proto tento článek spíše jako obecný úvod k nástrahám deštných pralesů. Pokud se chystáte na dobrodružnou cestu, určitě nezapomeňte na očkování a cestovní pojištění. Jedině tak ochráníte sebe i své blízké, z cesty si odvezete pouze krásné zážitky a vyhnete se zbytečným komplikacím.
(holi)
Zdroje:
www.enjoyperu.com
http://traveltips.usatoday.com
http://adventure.howstuffworks.com
