V české přírodě na medvěda prakticky nenarazíte. Za hranicemi naší země, například na Slovensku nebo v Rakousku, však žije poměrně dost zástupců této statné šelmy. Milovníci turistiky by tak měli znát několik základních pravidel, aby z nečekaného setkání vyvázli se zdravou kůží.
Evropu obývá asi 50 tisíc medvědů hnědých, z nichž velká část žije na území Ruska. Zbytek populace nalezneme především ve Skandinávii, Pobaltí, v Karpatech, na Balkáně, ale také v Alpách nebo na Pyrenejském a Apeninském poloostrově. V České republice můžeme na medvěda narazit pouze v Beskydech, kde se nepravidelně vyskytuje několik málo jedinců této velké šelmy. Za hranicemi naší země, tedy například v Rakousku nebo na Slovensku, ale není setkání s tímto zvířetem takovou raritou jako u nás. Medvědi se dále hojně vyskytují v Kanadě, Spojených státech amerických nebo v Asii. Evropu obývá medvěd hnědý (Ursus arctos), jehož příbuzný je grizzly i největší druh medvěda – kodiak. Ten dosahuje hmotnosti až 800 kilogramů a žije na Aljašce.
Nečekané setkání
Vidět medvěda ve volné přírodě je bezpochyby nezapomenutelným zážitkem. Je však nutné si uvědomit, že se nejedná o domácího mazlíčka, ale o divokou šelmu, která není zvyklá na kontakt s člověkem. Chování medvědů je často nepředvídatelné, navíc každý jedinec tohoto druhu má jinou povahu. Ačkoliv jsou útoky těchto divokých šelem poměrně vzácné, mohou způsobit vážná zranění až úmrtí.
Jak přežít
Každý návštěvník divoké přírody by měl mít při setkání s medvědem na paměti několik základních pravidel.
- V první řadě se nebezpečnému setkání snažte předcházet. Držte se turistických tras a dodržujte zákaz vstupu do klidových oblastí. Při průchodu nepřehledným terénem mluvte, zpívejte nebo vydávejte „nepřirozené“ zvuky (např. cinkejte klíči). Dáte tím medvědovi šanci vyhnout se vám.
- V tábořišti nenechávejte žádné zbytky jídla, vůně potravy je pro šelmy silným lákadlem.
- Vidíte-li medvěda v dálce, zastavte se, buďte potichu a počkejte, až odejde. Pokud blokuje vaši trasu, vydejte se raději oklikou.
- V případě, že si vás zvíře všimlo, je důležité, abyste mluvili klidným hlubokým hlasem. Medvěd tak pozná, že jste člověk. Stůjte na místě, ale pomalu pohybujte rukama, abyste medvědovi usnadnili svoji identifikaci. Nepanikařte, pokud si stoupne na zadní nohy. Takový jedinec je obvykle zvědavý, ne agresivní. Medvědi totiž mají slabý zrak a stoj na zadních nohou jim umožňuje lepší rozhled.
- Medvěd většinou rozpozná člověka a uteče. Pokud tomu tak není, nepokoušejte se zvíře odehnat, upoutáte tím jeho pozornost. Naopak se pomalými kroky do strany vzdalujte. Po celou dobu se snažte vyhýbat přímému očnímu kontaktu, který by mohl být pochopen jako záminka k útoku.
- Pokud máte na zádech batoh, neodhazujte ho. Může posloužit jako ochrana před útokem.
- Vždy medvědovi nechte odkrytou únikovou trasu. Tyto šelmy nemají v úmyslu zabíjet lidi, bojí se nás stejně jako my jich. Útočí většinou pouze v případě nutnosti.
Zalehnout, nebo utéct?
Zajímavostí je, že v případě útoku medvěda hnědého či grizzlyho byste se měli schoulit do klubíčka a nehýbat se. Naopak při výpadu medvěda černého se tato poučka nedoporučuje – jedinou spolehlivou ochranou je útěk na nejbližší strom nebo vyvýšené místo. Při střetu lze také použít pepřový sprej proti medvědům, který by při putování do oblastí s výskytem této šelmy rozhodně neměl chybět ve výbavě. Pokud nemáte po ruce sprej a zvíře stále útočí, doporučuje se kopat nebo bít medvěda pěstmi do oblasti tváře.
Při jakýchkoliv cestách do přírody je vhodné uzavřít cestovní pojištění. To vám sice nezaručí, že žádného medvěda nepotkáte, ale v případě potřeby pokryje náklady spojené se zdravotní péčí.
(holi)
Zdroje:
www.nps.gov
www.mountainnature.com
www.theguardian.com
