Vysokohorské prostředí klade na člověka značné nároky v podobě chladu, nízké vlhkosti, ultrafialového záření a sníženého tlaku vzduchu. Největším problémem je nízký obsah kyslíku ve vzduchu, který může způsobit závažnou zdravotní komplikaci – tzv. výškovou nemoc. Jak konkrétně se projevuje a jak je možné s ní bojovat, se dozvíte v následujícím textu.
S výškou ubývá kyslík
Se stoupající nadmořskou výškou je ve vzduchu nižší koncentrace kyslíku, ve výšce kolem 3000 metrů nad mořem dochází ke snížení množství kyslíku o 1/3 v porovnání s množstvím na úrovni mořské hladiny. Přibližně od této nadmořské výšky může dojít k projevům výškové nemoci. Netýká se ale každého cestovatele. Záleží především na celkovém zdravotním stavu, nadmořské výšce, rychlosti výstupu do této výšky a délce pobytu v ní. Určitý podíl má také genetická výbava a věk.
Projevy výškové nemoci
Výšková nemoc je zastřešující pojem pro více typů potíží. Mezi tři základní projevy nedostatku kyslíku při pobytu v horském prostředí patří:
- Akutní horská nemoc. Jedná se o nejčastější a současně nejmírnější formu výškové nemoci. Příznaky jsou podobné kocovině po nadměrné konzumaci alkoholu. Hlavním příznakem je bolest hlavy, která bývá doprovázena únavou, nechutenstvím, nevolností a někdy i zvracením. Bolest hlavy se objevuje typicky za 2–12 hodin po dosažení vyšší nadmořské výšky, což je většinou během první noci nebo ráno po probuzení.
- „Výškový“ otok plic. Může se objevit samotný nebo v kombinaci s akutní horskou nemocí a otokem mozku. Jedná se o závažnou komplikaci projevující se dušností při námaze, postupně však i v klidu, zrychleným dechem, kašlem a únavou. Při závažném otoku plic dojde k poruše okysličení krve a k rozvoji takzvané cyanózy neboli modravého zbarvení kůže a sliznic. Závažný otok plic může vyústit v poruchu vědomí až bezvědomí.
- „Výškový“ otok mozku. Nejzávažnější komplikaci, která je naštěstí poměrně vzácná, představuje otok mozku způsobený nedostatkem kyslíku. Jedná se o postupně zhoršující se stav vědomí, který je možné přirovnat k otravě alkoholem. Nejprve dochází k poruchám chování, podrážděnosti a závratím a postupně se rozvíjí halucinace, poruchy rovnováhy a dalších nervových funkcí a stav může vyústit až do bezvědomí.
Prevence je naprostý základ
Výšková nemoc tedy může způsobit závažné komplikace. Naštěstí existují postupy, jak snížit riziko jejího rozvoje:
- Nejprve je vhodné vystoupat do výšky kolem 2750 metrů nad mořem, kde je doporučena jednodenní aklimatizace. Následně se doporučuje každý den překonávat pouze 500 výškových metrů a po každých 1000 metrech věnovat jeden den aklimatizaci v dané nadmořské výšce.
- Během prvních 48 hodin ve vyšší nadmořské výšce je vhodné vyhnout se alkoholu, pokud naopak holdujete kofeinu, nepřerušujte jeho příjem.
- Prvních 48 hodin pobytu ve vyšší nadmořské výšce se snažte fyzicky šetřit.
- Současně je vhodné měsíc před plánovaným výstupem absolvovat alespoň 2denní aklimatizaci ve výšce kolem 3000 metrů nad mořem.
- V prevenci výškové nemoci se uplatňují také některé léky. O možnosti jejich užívání se před odjezdem poraďte s lékařem.
Léčba mírnějších forem výškové nemoci spočívá v klidovém režimu spojeném s aklimatizací a eventuálně s přechodným sestupem do nižší nadmořské výšky (postačí již sestup o 300 metrů). Těžší formy často vyžadují urgentní lékařskou pomoc spojenou s převozem a pobytem na jednotce intenzivní péče. Při vysokohorské turistice je tak vhodné uzavřít kvalitní cestovní pojištění, které pokryje náklady na případnou léčbu.
(holi)
Zdroj: https://wwwnc.cdc.gov/travel/yellowbook/2020/noninfectious-health-risks/high-altitude-travel-and-altitude-illness
